Chov vlastního prasete, ať už na maso, nebo jako netradičního mazlíčka, je stále častější. Než se do něj pustíte, je nutné si uvědomit, že to je závazek, který vyžaduje specifické znalosti, hodně prostoru a hlavně realismus.
Je to dobrý nápad? Upřímně, záleží na tom, zda jste připraveni na jeho jedinečné potřeby.
Prase domácí: Dvě cesty, jedna realita
Ať už chcete prase na maso, nebo jako mazlíčka, v obou případech platí, že se jedná o velmi inteligentní, sociální a silné zvíře s vrozenými instinkty. Zásadní rozdíly v chovu se týkají především plemene, výživy a finálního cíle.
1. Chov prasete na maso
Tato volba je tradiční a praktická. Počítejte s rychlým růstem a silnou vazbou na zvíře.
- Vhodné plemeno: Pro malochov se hodí odolná plemena, jako je Mangalica (vlnařské prase) nebo Přeštické prase. Mají klidnější povahu a jsou přizpůsobena venkovnímu chovu.
- Prostor a přístřešek: Prase na maso potřebuje velký, oplocený výběh, kde se může přirozeně pohybovat a rýt. V chladnějších měsících potřebuje suchý, vzdušný přístřešek se slámou, kde se schová před nepřízní počasí.
- Výživa: Jídelníček tvoří kvalitní krmná směs pro prasata, doplněná o ovoce a zeleninu. Nikdy nezkrmujte zbytky z lidské kuchyně, pokud pro to nemáte speciální registraci a povolení. Je to nelegální a nebezpečné kvůli šíření nemocí.
- Realita: Chov na maso je náročný z psychologického hlediska. Vytvoříte si k zvířeti vztah a na konci budete muset přijmout fakt, že je to váš zdroj potravy.
2. Prase jako mazlíček
Volba, která je v posledních letech velmi populární. Nejčastěji se chovají „miniprasátka“, která však často přerostou.
- Vhodné plemeno: Plemena jako Göttingenské miniprasátko nebo miniprasátko Kunekune jsou menší, ale neznamená to, že zůstanou v malém rozměru. Často dorostou do 50-80 kg a více.
- Chování a výcvik: Jsou extrémně inteligentní a dokážete je naučit povely stejně jako psa. Potřebují však neustálou duševní stimulaci a hračky, jinak se nudí a mohou být destruktivní.
- Prostor a potřeby: Sice je lze naučit čistotě, ale stále potřebují venkovní výběh, kde se mohou vyřádit. Jejich rýpání je vrozené a nezabráníte mu, připravte se na zničený trávník.
- Realita: Prase se dožívá 15-20 let a vyžaduje celoživotní péči a specifickou veterinární péči, kterou ne každý veterinář umí poskytnout. Často končí v útulcích, protože jejich majitelé podcenili jejich velikost a nároky.
Společné potřeby pro obě varianty
- Prostor a Rytí: Ať už máte masné plemeno nebo miniprasátko, vždy počítejte s tím, že prase bude rýt. Jeho rýpák je velmi silný nástroj. Musíte mu poskytnout prostor, kde se může věnovat tomuto instinktu, aniž by vám zničilo zahradu.
- Výživa a nemoci: Prasata snadno tloustnou a jsou náchylná na nemoci. Potřebují vyváženou stravu a pravidelný veterinární dohled.
- Hygiena a zápach: Prasata jsou sice čistotná, ale s jejich trusem a močí se pojí silný zápach. Důsledná a pravidelná hygiena výběhu a přístřešku je naprosto nezbytná, pokud chcete předejít problémům s nákazami a obtěžování sousedů.
Chov prasete je obrovská a často podceňovaná výzva. Pokud jste ale připraveni na všechny jeho potřeby, může vám přinést mnoho radosti a užitku.
